CZ Route 66


Route 66, i cesta může být cíl!

Tak jako Sokrates hledal blaženost skrze své daimonium, já hledám a nacházím uspokojení skrze své přesvědčení, že základním právem člověka je právo svobodného pohybu. V mém případě je pohyb bytostně spjatý s bublající plechovkou či motorkou. K pohybu je zapotřebí cesty. Postupem času jsem zjistil, že právě cesta samotná je tím hlavním cílem. A synonymem pro cestu je nejslavnější silnice světa, US Route 66.

Jak to bylo s českou silnicí číslo 66?

V době temna, rozuměj v době vlády mrzké lůzy, byla silnice s číslem 66 přidělena Ministerstvem dopravy a spojů Slovensku. A je tam dodnes. Původně 182 km dlouhý úsek silnice I. třídy spojuje obec Šahy a Švermovo u osady Červená Skala. Tak se stalo v roce 1962.

Do rozdělení ČSSR u nás silnice s číslem 66 chyběla. Po rozpadu federace v roce 1993 jsme v Čechách silnici 66 neměli ještě celé 4 roky, a to až do 14. 4. 1997, kdy MDČR projednalo a odsouhlasilo návrh změn v číslování silnic nebo jejich úseků, a tím uspořádání silniční sítě ČR. 17. 9. 1997 byly Odborem pozemních komunikací MDČR navrhované změny schváleny a legalizovány. Tak jsme přišli k naší české silnici číslo 66.

Průběh silnice I. třídy s číslem 66 byl ustanoven jako původní počáteční úsek silnice I. třídy č. 30 v okrese Příbram. Česká RT 66 je dlouhá 7,898 km a její počátek se nachází v mimoúrovňovém vyústění silnice I/4 u obce Milín. Končí zaústěním do silnice I/18 na kruháku v Příbrami. Dost možná máme nejkratší silnici s číslem 66 na světě!

Proč přejezd české RT 66? Proč právě v neděli?

Přejezd je symbolickým aktem demonstrace našeho práva na svobodný pohyb. A kde jinde by se taková událost měla konat, než na silnici se shodným číselným označením, jakým disponuje nejslavnější silnice světa – US Route 66! Neděle byla zvolena proto, že by přejezd měl být malým svátkem rouťáků. Těch, kterým v žilách koluje benzín. Vysokooktanový i ten se složkou nahrazující olovo. A protože se jede v koloně, jede se nedělním, tedy svátečním tempem. Prostě pohoda, klídek a tabáček…

Jak začaly nedělní přejezdy české RT 66?

Jednoho deštivého dne, když jsem šmejdil prstem po mapě a hledal cíl na blížící se víkendovou projížďku, narazil jsem na Příbram. Hledaje nějakou atrakci v okolí, objevil jsem zajímavý poznatek. Z mapy na mě vykoukla, u označení silnice, číslovka 66! Takže cílem vyjížďky byla cesta č. 66! Projel jsem ji tam a zpátky, nafotil všechny cedule a zmapoval její průběh. Následně jsem se snažil zjistit co nejvíc informací o jejím vzniku a historii, s čímž mi pomohli zaměstnanci ŘSD. Naposílali mi haldu původních dokumentů MDČR.

A jak to pokračovalo? To vlastně zažíváme na vlastní kůži. Nedávno proběhl již II. ročník nedělního přejezdu české RT 66, jehož se účastnilo něco okolo 60 plechovek a zhruba stejné množství motorek. Kolik lidí? To nevím… To, co mohu doložit je, že I. ročníku se zúčastnilo 10 plechovkářů a 8 motorkářů. Možná to bylo počasím. Minulý rok jsme jezdili v -2°C za slabého sněžení. Nebo spíše tím, že nikdo nevěděl, co od nové akce čekat. Každopádně ti, co byli u zrodu, dorazili i letos. A za to jim patří můj dík!

Co od přejezdu české RT 66 očekávat?

Hlavně dobrý pocit z toho, že se mohou svobodně setkávat stejně postižení lidé. Ti, jejichž přesvědčení a víra vyvěrá z hloubi bloku motoru. Původně komorní akcička mi přerostla v drobně větší podnik, nicméně stále se držím původní idey. Cesta je cíl!

Diskuze: